|
|
Comparative Study between the 2016 Failed Military Coup and Previous Successful Coups in Turkey
Safarli, Adil ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
The 2016 Turkish failed coup attempt was a striking political event of the year. Although Turkey is a country with a long history of successful military intervention and deep-rooted coup culture, the coup organizers could not achieve the desired outcome in 2016. The coups of 1960, 1971, 1980 and 1997 have resulted in the government's change where the military played an important role by influencing the political sphere. However, the result was different in the coup attempt carried out on 15 July 2016. As the President, a large segment of military, political parties and a significant part of the society had an anti-coup attitude and stood up against the military coup. For this reason, the thesis attempts to compare the 2016 Turkish failed coup with the previous successful coups of 1960, 1971, 1980, and 1997's in Turkey. The comparison is based on the hypotheses built on four civil-military relation theories and concepts: Military Professionalism, Civilian Supremacy, Social Cohesion and Public Institutionalism. According to the analyses, the findings indicate that the theories of Civilian Supremacy and Public Institutionalism better explain the failure of 2016 and the success of the previous coups than other theories.
|
|
| |
|
|
Kemalist Eurasianism: A Third Way for Contemporary Turkey in-between the West and East
Yılmaz, Emre Can ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
V červnu 2016, po sedmi měsících diplomatické krize v důsledku sestřelení ruského stíhacího bombardéru tureckými ozbrojenými silami, vstoupily turecko-ruské vztahy do procesu smíření. O několik týdnů později zažilo Turecko pokus o převrat (15. července 2016), což se stalo zlomovým okamžikem ve změně postavení Turecka v mezinárodní politice. Zhoršení vztahů se Západem a sblížení s Ruskem přinesly debaty o eurasianismu jako alternativní orientace zahraniční politiky. V této souvislosti se práce zabývá kemalistickým eurasianismem, tedy ideou navrženou Vlasteneckou stranou eurasianistickou. Práce předkládá konceptuální a kontextovou mapu této idey pomocí analýzy a interpretace díla předsedy Vlastenecké strany Dogu Perinceka a stranického časopisu Teori v rámci přístupu konceptuální historie. Přitom zpochybňuje mylnou představu o tom, že kemalistický eurasianismus pochází z ruského neoeurasianismus a naopak odvozuje historický původ teto idey od kemalistické revoluce a levicových nacionalistických myšlenkových proudů. Práce tudíž ukazuje, že je kemalistický eurasianismus především národním programem, založeným na kemalistických zásadách nacionalismu, etatismu a populismu, a také mezinárodním rozšířením turecké národní revoluce. Klíčová slova Kemalismus, eurasianismus, levicový nacionalismus,...
|
|
|
Muslimská demokracie v Turecku
Scholzová, Markéta ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Váňová, Ludmila (oponent)
Cílem magisterské práce je interpretovat proměny konceptu sekularizmu v dlouhodobém období budování a konsolidace Turecké republiky mezi roky 1923 - 2013. Základní teze práce vychází z předpokladu, že sekularizmus, jako společenský fenomén, byl od vzniku Turecké republiky do počátku 80. let chápán jako nedílná součást modernizačního, etatistického projektu, jehož nositelem byla turecká armáda. V souvislosti s pozvolným utvářením islámsky orientovaných politických formací po roce 1980 a především v kontextu vlády strany AKP (2002 - 2014) se turecký koncept sekularizmu - kemalismus, postupně stal předmětem intenzivních konfliktů a nových interpretací, jejichž cílem je skloubit principy tureckého sekularizmu s novými formami veřejné angažovanosti, které vycházejí z islámské symboliky. Klíčová slova Demokracie, sekularizmus, autoritářský režim, Kemalismus, armáda, politické strany, AKP, islám, náboženské symboly, muslimský oděv
|
|
|
Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) a Evropská unie: Analýza zájmu o vstup do EU
Vaňousová, Daniela ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, proč po zahájení přístupových jednání s Evropskou unií v roce 2005 turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) upustila od konzistentní reformní iniciativy a od snahy zajistit splnění kritérií pro vstup do EU. Odpověď na otázku hledá práce v analýze zájmu AKP o vstup do EU. Nejprve jsou zkoumány příčiny zájmu o EU a poté důvody, které jej narušily. Práce ukazuje, že na proměnu zájmu vládní strany o vstup do EU měla vliv kombinace dvou faktorů. První faktor byla nedůvěryhodnost přístupových jednání s EU a z nich vyplývající nepravděpodobnost členství. Druhý faktor byla konsolidace politické moci AKP. Vzhledem k povaze původního zájmu AKP o integraci Turecka do EU, práce dochází k závěru, že zájem závisel na míře potřebnosti přístupového procesu pro domácí politické účely strany. Poté, co strana dosáhla svého cíle, kterým bylo zbavení se odpůrců a zabezpečení své pozice v tureckém politickém systému, AKP již neměla, vzhledem k nepravděpodobnému výsledku přístupových jednání, důvod snažit se vyhovět požadavkům Evropské unie.
|
|
|
Vznik a vývoj národní identity v moderním Turecku
Jandl, Dominik ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Student se ve své práci zaměří na analýzu utváření a vývoje konstruktu národní identity v rané fázi moderního Turecka, tedy zejména v prvních dvou desetiletích po vyhlášení republiky v roce 1923. Nejprve bude sledovat proces formulace národní identity v období konce Osmanské říše a vývojových turbulencí směřujících k Turecké republice. Následně se zaměří na období po založení republiky a zejména na ideologii reformní elity kolem Mustafy Kemala. Autor bude analyzovat vztah národní identity a budování nového státu, zejména instrumentální roli nacionalismu při snaze vytvořit silný stát, který by představoval jasný rozchod s tradicí zaostalé mnohonárodnostní Osmanské říše. Od analýzy kontextu autor přejde ke konkrétní analýze nacionalistické ideologie, již nový stát a vládnoucí Republikánská lidová strana přijaly po svém zformování, zejména v klasické podobě programu "Šesti šípů" (Altı ok - republikanismus, populismus, laicismus, revolucionismus, nacionalismus a etatismus) z roku 1931 a dalších stěžejních dokumentů.
|
|
|
Armáda jako strážce demokracie? Případ Turecka
Ficker, Alexandr ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Práce se zabývá významem a působením armády v Turecké republice v druhé polovině 20. století. První část práce analyzuje postavení armád v demokratických státech a zároveň předkládá jiný model pohledu na postavení armády, než je ten běžně známý. V druhé části je vysvětleno, jakým způsobem získala armáda své postavení ve společnosti, a jaký vliv měl kemalismus na armádní působení. Následuje analýza vojenských intervencí a následně pak analýza vlivu ES/EHS/EU na pozici armády v Turecku. Práce hledá odpověd na otázku , jakým způsobem ovlivnila EU pozici armády jako garanta sekularizace. V závěru práce, je pak nastíněn možný budoucí vývoj Turecka a vznik početných islámských fundamentalistických skupin.
|
host ::
RSS.